Z T I S K U SPOVĚĎ KUČEROVA Tvá první sólová deska se jmenuje ENIEL. Odkud takový zvláštní název? - Vymyslel ho Jan Kunovský. Podle kabalistických spisů je to jméno anděla ani nevím které planety. Obraťme list. Jak Je to s tvým hudebním vzděláním? - Jo. Tak já jsem chodil do LŠU šest let na TRUBKU a rok na klavír. No ne, ty se nezdáš! A kolik ti bylo, když jsi začal s trubkou? - Byl jsem páťák. Dokonce jsem chtěl jít na konzervatoř. Až v deváté třídě jsem začal chodit na klavír. A proč tě tohle napadlo? - Můj učitel měl taneční soubor, potřeboval harmonický nástroj, a tak to celé začalo. Po skončení ZDŠ jsem se učil sám. A to stačilo k tomu, aby ses stal profíkem? - To nestačilo, dodnes mi to nestačí, ale co s tím mám dělat? Hodně jsem se naučil od starších kamarádů, se kterými jsem hrál v různých kapelách. Kdysi umřel můj děda, zdědili jsme peníze a mí rodiče mi koupili varhany. Pak jsem trubku odložil už úplně. Na střední škole jsem se pak setkal s Petrem Mukem a... Vy jste spolu chodili i do školy? - Nejen to, seděli jsme dokonce spolu v jedné lavici a založili jsme punkovou kapelu DURAL, ve které hrál Petr na basu. No a roku 1985 vznikl OCEÁN. Když už jsme u Petra Muka, co máte nového? - V záři jsme v Izraeli točili tři videoklipy. Jeden z nich dokonce na poušti. To byl zážitek. Jeli jsme gazíky a bydleli jsme u beduínů pod stany. Točit jsme mohli jen ráno a pozdě odpoledne, protože tam bylo strašné teplo. A co ve zbylém čase? - Měli jsme siestu. A co dělal Petr? - Taky měl siestu. Máš nějaký drb? - To mám. Když jsme například točili u Rudého moře, dívali jsme se dalekohledem na vilu jordánského krále Husejna. Prožili jsme tam Nový rok, který tam je v září. Tři dny nic nefungovalo. Neměl jsi problémy z jejich stravy nebo z vody? - Ne. Jídlo bylo dobré, hodně zeleniny a žádné vepřové. Co se týče vody, tu piju všude. V Tatrách z potoka, nebo na Šumavě. Doteď mi nic nebylo. Už jsem asi vytrénovaný. V Bratislavě jste často. Dokončujete desku Shalomu. Kdy vás konečně uvidíme na pódiu? - Až v dubnu. Na letošek plánujeme asi osmdesát koncertů. Do té doby by se měla objevit na trhu i naše nová deska. Čím nás na ní překvapíte? - Zpívá na ní šest zpěvaček, ale nezpívají najednou. Chtěli jsme využít různé barvy hlasů. Celá deska je programovaná jiným stylem. Nebude to tak tvrdé elektro, spiš písničky ve středním a pomalém tempu. Tak ti pěkně děkuju za rozhovor a doufám, že pozveš celý MaXáč na koncert v Bratislavě. Miška Schröder |