Z T I S K U
OCEÁN POD OLYMPEM:
MOŘE ŘECKÉHO SLUNCE ANEB S MATIÁŠKEM O OCEÁNU
S Olympem jsme se rozloučili před 12 a půl hodinou. Pro organizační
zmatky, pozdní noční dobu a probdělou předešlou noc neměl asi nikdo myšlenky, na
sentiment. Někdy člověku dochází význam či hloubka věcí prožitých až po čase.
Bájné pohoří Olympos téměř stále v mracích, kláštery v Meteoře vyšoupnuté do
neuvěřitelné výšky vrcholů skalních homolí, vzdálený mys Sounio se základy a
sloupy Poseidonova chrámu hrdě se tyčícími nad Egejským mořem, staré Delty na úpatí
Parnasu se slavnou věštírnou a zbytky chrámu bohyně Athény, zadýchaná Soluň s
milióny aut mravenčícími se i v těch nejužších a nejstrmějších uličkách, léčivý
pramen v Tempách, námi nedobyté vykopávky v Dionu a vytrvalý odpor ortodoxnímu
popovi ("No muzík! No smók! Ortodox!") tamtéž v zapomenutém kostelíku,
marná cesta za domnělým potopeným starořeckým městem v Pydně, pátrání po
synagoze a dobrodružný lov na Slunce při jeho východu ("Ted vypadá, že se ty
mraky rozlezou. V tý škvíře určitě bude!"). Warme cheese, retzina, Metaxa a ukřičená
Tula z cestovky. Fanatický Mukův hon na výrobky Leviho Strausse, rozříznutá noha
technika Robina původem (napůl)z Nepálu, ruské dialogy Petra Muka se steadycamistou
Jirkou, bolavý zub režisérův, noční výlety Oceánu na diskotéku, Životabudičské
hlášky dvojice Havelka (světla) - Brávek (zvuk) a skvělí a ochotní řidiči
"našeho" autobusu Jirka a Miloš.
Osm srpnových dní se točily videoklipy a videofilm Oceán nad
Olympem doprovázející vydání nové desky skupiny - "2 1/2" (Dva a půl).
Aspekty vhodné pro natáčení splňovalo beze zbytku Řecko - moře, slunce, mýty,
nekonečno....
Je neděle půl hodiny před polednem. Cesta zatím ubíhala k
uspokojení plně obsazeného autobusu Olymptouru (cestovní kanceláře, která se na natáčení
podílela), takže se dohnala i dvouhodinová ztráta způsobená opožděným odjezdem. Před
námi se ale objevuje nekonečná kolonastojících aut, tiráků a autobusů. Na jugoslávsko-maďarské
hrani ce je to ještě pěkný kus. Venku je dobře přes čtyřicet stupňů, uvnitř
znatelně více. Ještě netušíme, že nás čeká 7 a čtvrt hodiny postávání, než
mineme celnici. Dva upocení lidé zatím sedí v autobusu a jen s občasnými
rauchenpauzami mezi nimi probíhá rozhovor. Dotazovaný se jmenuje JAN MATIÁŠEK a v Řecku
kromě Oceánu stálo všechno především na něm. V titulcích bude před jeho jménem
uvedeno: scénář, kamera a režie...
- Jak jsi uvažoval, když jsi dostal nabídku na natáčení Oceánu?
"Na jednu stranu jsem byl rád, protože když jsem dělal klipy pro jiné firmy,
nebyla to vždy dobrá a kvalitní muzika. Na druhou stranu to bylo horší v tom, že
bylo málo času a mně to termínově příliš nevyhovovalo. Navíc se točilo v Řecku
a já jsem toho v poslední době necestoval už hodně. Ale samozřejmě k Oceánu patří
moře a to je navíc inspirativní, Podstata všeho ale je v tvorbě Oceánu a jeho image,
které jsou pro mě pořád zahalené a tyhle mystické věci mě lákají. Člověk musí
o takově práci hodně přemýšlet. Je to zkrátka o něčem jiném. I když jsme byli v
Řecku dost omezení a nedosáhlo se úplně všeho, co jsem chtěl. Neznali jsme prostředí,
byly organizační problémy... Rozhodně si myslím, že s materiálem u Oceánu se dá
pracovat daleko víc, než se nám povedlo."
- Jakou sis dělal představu o ztvárnění písní?
"Námět byl dán tím, kde se točilo, a polohou textů, které jsou abstraktní a
mystické. Potřebují velkou míru stylizace, v čemž jsme byli omezení, protože jsme
zpravidla točili přes den. Stylizace je totiž hodně založená na způsobu snímání
zadaných světlotonálních podmínek. Pak je dosaženo daleko účinnějšího výsledku.
Způsob snímání, délka záběru -i tím se dá docílit toho, o čem klip bude. Ve všech
klipech jsem nechtěl využívat prostředí Řecka, nechtěl jsem, aby byly dokumentární,
takže třeba Létám by mohlo být natočeno klidně někde jinde."
- Za dobu natáčení jsi měl možnost Oceán poznat, jak se ti teď
kluci jeví?
"Vlastně jsem se toho z počátku trochu bál. Nevěděl jsem, jestli si budeme
rozumět s Mukem, což je u něj jako vůdčí osobnosti asi nejdůležitější. Petr je
nábožensky založený a já se v náboženství moc nevyznám. Nebyl jsem si jist, zda
se naše představy shodnou. Obavy se ale rozplynuly, kluci byli perfektní a dobře jsme
se pobavili i mimopracovně."
- Jako scenárista, kameraman a režisér si musíš k hudbě, se
kterou pracuješ, najít nějakou cestu. Jak bys charakterizoval svůj vztah k tvorbě Oceánu?
"Je škoda, že jsme se neznali dřív. Natáčení mohlo dopadnout ještě lépe,
ale to, že jsme se teď poznali i mimo práci, mi pomohlo víc proniknout do jejich
hudby, takže si koupím jejich compact. Asi to není muzika, kterou hlavně poslouchám,
ale líbí se mi na ní, že je melodická, má napětí a zvraty, vyvíjí se. Text a
hudba se vzájemně podporují. Není to konzumní muzika pouštěná k mytí
nádobí, ale muzika, která se musí poslouchat."
- Používal jsi při natáčení nějaké nezvyklé způsoby?
"Jeden nový způsob snímání. Je to roztřesená kamera, rozklepané záběry.
Bude s nimi obtížná práce ve střižně, aby byla zachovaná plynulost a zároveň zvláštnost
snímání."
- Zcela pochopitelně bude tvůj film srovnáván s filmem Shalom,
Jisrael!, jak bys oba filmy porovnal ty sám?
"Klobouk dolů před tím, kdo Izrael dělal. Je čistý, adekvátní vůči skladbám.
Oceán bude jiný - jiné prostředí, trochu odlišná muzika a jiné zpracování a
rukopis Klipy se budou hodně lišit. V Izraeli byly všechny v sounáležitosti,
inklinovaly až k jednotvárností. Oceán by si ale určitě zasloužil ještě víc
pozornosti a dost možná, že by se dal udělat lépe."
Po třiatřicetihodinové cestě dorážíme do naší matičky.
Magistrála je ucpaná, na křižovatce cinká tramvaj a v bufetu za rohem prodávají žlutou
limonádu. Za týden se stříhá, 1. října křtí Oceán svou další desku a 14. téhož
měsíce bude Oceán pod Olympem premiérově odvysílán v pražském Kontaktu...
-MARCELA-
<< zpět
Správa stránek - PETR_2000 *
Webdesign a správa MISHKA * 1999
|
