Z T I S K U
OCEÁN - NIC NEKONČÍ
Hotel Bratislava a Oceán jsou skoro tak v úzkém vztahu jako
siamští sourozenci. První letošní pracovní kroky českobudějovických Petrů směřovaly
právě sem. Konal se jubilejní desálý Triangel a jeho "zviditelnění". Dano
Junas natáčel rozhovory pro lednové vydání. Byl tu celý Kreyson, všichni z
Arrakainu. Pouze Shalom jen v silné dvojce. MAXImu to však nevadio, protože mu šlo
vlastně o rozhovor s Oceánem, Nakonec zlomil alespoň jednoho z Petrů - KUČERU. Kousek
od přešlapujících číšníků, káv, toniků, whisky a marlborek sa MAXI takto ptal a
PETR takto odpovídal:
MAXI: Kolikrát týdně si myješ vlasy?
PETR: Když koncertujeme, tak každý večer po koncertě. Jinak tak
dvakrát třikrát týdně.
MAXI: O čem přemýšlíš ve vaně?
PETR: Já se sprchuju, to znamená, že mám málo času, protože je to
rychlejší, tudíž se snažím, abych to měl co nejdřív hotový. A vždycky přemýšlím
nad tím, jestli je opravdu ten chlór tak škodlivý když se to rozprašuje, že ho člověk
nějak víc vdechuje, jak se to říká a jestli si teda nemám tu vanu napustit, ale zatím
jsem se k tomu nějak nikdy nedostal...
MAXI: Jaké jídlo máš nejradši?
PETR: Špagety v různých podobách.
MAXI: Co si myslíš o rodinných dovolených?
PETR: Tu zatím poslední jsem prožil loni v létě s Richardem Dušákem,
jeho přítelkyní, s mou manželkou a naším synem a bylo to příjemné. Projeli jsme
celou Itálii, dojeli jsme až na Sicílii, kde jsme před dvěma lety hráli. Tenkrát se
nám tam hrozní líbilo a chtěli jsme tam strávit dovolenou. Bylo to bezvadný. Taky mám
takovej sen, jak ty kapely jezdily různě společně na dovolenou, že bychom někdy
jeli, ale ještě k tomu nedošlo.
MAXI: Co si myslíš o svém publiku?
PETR: Není snad až příliš mladé?
MAXI: Co děláváš mezí osmou a devátou hodinou?
PETR: Většinou piju kávu, když jsem doma a telefonuju. Protože nemám
doma telefon, tak z budky, která je od baráku asi 20 metrů. To kafe si tam samozřejmě
nosím sebou... Večer se vždycky touhle dobou dodívám na zprávy a občas čtu taky
pohádky synovi.
MAXI: To byl ten malý chlapec, který ti pomáhal na Zlatém trianglu
'92?
PETR: Tenhle je o rok starší a je to syn zpěvačky Shalom Jany Feriové.
V době natáčení ho neměla kam dát, tak ho vzala sebou. Tak mě napadlo vzít ho k
sobě za klávesy. On tomu pořád nevěřil a ptal se: To takt budu v televizi? Když
jsme jezdili na turné, tak býval vždycky u starých rodičů a tam chodil do školy, do
druhé třídy.
MAXI. Kdo vymýšlí Oceánu a Shalomu kostýmy?
PETR: Při výrobě kostýmů spolupracujeme s pražským butikem MODES
ROBES, kde jsme navázali přátelské vztahy. Vždycky tiskneme ve velice hrubých rysech
svou základní představu, děvčata to vytvoří a vždycky se strefila. Zatím jsme to
nesvěřili žádným profesionálnfm návrhářům.
MAXI: Je o tobě známo, že rád jezdíš na koni. Jaká značka auta ti
však nejvíc vyhovuje?
PETR: Přes zimu jsem na koni nejezdil ani jednou. V tý zimě se mi vůbec
nechce. Jaký auto...? Mně teda nevyhovuje vůbec žádný. Letadlo mi nejvíc vyhovuje,
protože je nejrychlejší. Stará se vo něj někdo jinej a tak.,. Loni v březnu jsem si
udělal řidičák, takže jsem čerstvej řidič. Auto mám, už si to bez něj nedovedu
vůbec představit, protože šetří čas. Jaká značka? No, starej Citroen to je, ale
ne ten typ, jak na něm jezdil Funés ve všech těch slavnejch komediích.
MAXI: V Shalomu jste tři Petrové - Muk, Hons a ty. Oslavujete jmeniny
spolu?
PETR: Spolu ne. Svůj svátek taky nějak moc neslavím. Já už nejedu
ani podle normálního kalendáře. Ještě tak podle toho přírodniho. Jaro. léto,
podzim, zima - to si člověk uvědomuje a prožívá, zvlášť kdy jezdím k našim na
venkov.
MAXI: Zdá se že Shalom nekončí, ale pokračuje. Oceán taky?
PETR: Vydali jsme se Shalomem CD - singl Olympictures. Celý to vlastně
vzniklo tak, že Olympic ke svému třicátému výročí vydával desku, na které každá
kapela nahrála jednu jejich písničku. Producent alba Franta Fiala z Melodie nás požádal,
jestli bychom neudělali jednu taky. Vybírali jsme ze šesti věcí a nakonec se nám to
tak zalíbilo, že jsme se rozhodli jednu dát na tu desku
(Pohřeb své vlastní duše) a ještě udělat i CD singl (Bon soir, mademoiselle Paris,
Proč jsi tak smutná, Otázky, Pohřeb...). S Petrem shromažďujeme další materiál na
desku Shabm. Nijak nechvátáme, protože každej rok jsme vydávali desku a v podstatě
loni jsme udělali dvě, takže je třeba počkat na nějakou invenci, nechceme prostě
vydávat desky jak na běžícim pásu. Ta pauza po lednovém turné je tak dlouhá, že
by měla zahrnout i přípravu desky Oceánu. Ta by se měla uskutečnit snad i ve spolupráci
s jednou zahraniční firmou, zatím ještě nechci jmenovat. A když to dobře dopadne,
tak by nám měl jeden slavný kmotr asistovat při podpisu smlouvy. Shalom byl projekt,
kterej zůstal otevřenej, časově neomezenej, nejsme tlačeni žádnou smlouvou, prostě
pohoda. Na lednové šňůře s náma měla vystupovat izraelská skupina, ale z oganizačních
a finančních důvodů, poněvadž se rychle nesehnali sponzoři, k tomu nedošlo.
Napadlo nás leda pozvat k hostování Dušana Vozáryho s jeho bráchou Janem, kteří
tam uvedli několik věcí z připravovaněho Dušanova alba.
MAXI: Než si řeknem ahoj, ještě jedna otázka - co ti říká slovo
Maxisuper?
PETR: No, je to dost známej časopis a co se týče významu toho slova,
tak něco jako hodně dobrýho...
MAXI: Takže ti maximálně děkujem a maxácky se těšíme příště.
ČAF
I.P.
<< zpět
Správa stránek - PETR_2000 *
Webdesign a správa MISHKA * 1999
|