Doteky v zemi s pocitem viny

Jak nízko nad zemí plují težké mraky
je máme ve vlasech, na špi?kách stojíme stále
a listím zapadá t?lo, jsou z deš?? stuhy
v tráv? se ztrácejí v jejím stínu tak náhle

Od tebe jiskra sta?í
na popel sho?í stromy
v dobrém i ve zlém stojíš
doteky v zemi s pocitem viny

Jen voda tiše mluví
jak léto studí v duši
v chladném a stinném dom?
doteky v zemi s pocitem viny

na konci zlatých polí
jen zvonky do sn? zn?ly
v tichém a mlžném ránu
doteky v zemi s pocitem viny

Když pro nás pohled kon?í
ubývá malých p?ání
v každém se z krok? zpomalíš
doteky v zemi s pocitem viny

Zem? mezi prsty protéká
ve strachu sama sebe schovává
a kle?í ona v zemi samotná
ta kapka rosy, slza bezcenná
s pocitem viny