Se smíchem plá?, se zastírá nám
nic blíž nic dál na zemi není k nám
poslední tón nevšedních dn? zní
zpomalí tok z?e?ených vod to smí

Ve zdech jizvy, stá?í prosby má
zrcadlí h?ích, pozpátku jít ze stín?
svých se má

Chut? dvou vín, trpkost je vším tím
mraky v ráji, v zástupu tvá?í
na ví?kách mizí s nimi