T E X T Y
NEJISTOTA V SEBE - Petr Hons Bezpočetný roj zesláblých motýlů, obavy má už přichází mráz, hrou smrt čiší vyprázdní pohyb zpět křídla část a sněhu žár pálí vás a v nářku co znám, jsou jen lítost nad sám sebou chvění strun vzdušný práh, brány krás blednou vchod nekonečný, lžou i tiché pěn smání slitý šum v kruhu psát a slovo zmást v jiné nevyslovené jím na pestrých paletách dýchá nejistota snad má tenký led se spadlou hlavou stojí proti všem prochladlým tělem je znát pustý dluh sevřenou dlaní drží cizí klíč << zpět |